Co znamená nemačkavost?

Textilie, které mají sklon k vyšší mačkavosti, mohou být upraveny tak, aby byly nemačkavé, tzn. aby mačkavost jako nežádoucí negativní vlastnost byla úplně nebo alespoň částečně odstraněna. Nemačkavost je žádoucí především u oděvů formálních jako jsou košile, kalhoty, halenky, šaty, sukně, saka apod..

Jak lze dosáhnout nemačkavosti materiálů?

• chemickou cestou – do textilie se aplikují chemické látky (formaldehydové nebo bezformaldehydové), které se následně tepelně zafixují. Mezi jednotlivými vlákny vznikají křížové vazby, které snižují mačkavost materiálu.
• mechanickou cestou – do této kategorie patří specifické způsoby tkaní, které zvýší odolnost proti mačkání. Příkladem takové úpravy je žakárové tkaní.
• směsí vláken – k základnímu vláknu je přidáno vlákno syntetické. Nejběžnějším příkladem je kombinace bavlny s polyesterem. Obecně umělá vlákna bývají méně mačkavá než vlákna přírodní.
• tepelnou úpravou – materiál je vystaven vysoké teplotě v kombinaci s tlakem. Tato metoda má omezené využití, pouze na materiály, které jsou schopné snášet vysokou teplotu.

Zvýšeně mačkavé jsou převážně přírodní vlákna jako hedvábí, len, bavlna, ale třeba i viskóza, která není čistě přírodním vláknem.

💡 Při nemačkavé úpravě textilii je nutné zohlednit i skutečnost, že tato úprava může ovlivnit některé další vlastnosti oděvu, např. prodyšnost. Je proto vhodné upravovat materiály takovým způsobem, aby vznikl přijatelný kompromis mezi prodyšností, nemačkavostí a komfortem při nošení.