Co je froté?
Froté je materiál s typickou smyčkou, který se vyznačuje vysokou savostí.
Jaká je historie froté?
Froté má svůj původ velmi pravděpodobně v Turecku, konkrétně jeho předchůdcem je turecký ručník nebo osuška zvaný „havlu“, který byl používán již v 18. století v osmanských lázních. Ručníky se staly oblíbenými i v Evropě, především u vyšších vrstev obyvatel. Výroba se rozšířila až s průmyslovou revolucí a na svět přišlo froté. Patentováno bylo v anglickém Brightonu v roce 1850. Dnes patří mezi standardní materiál právě pro výrobu zmiňovaných ručníků, osušek a dalšího koupelnového textilu.
Jaké známe druhy froté?
Rozlišujeme několik druhů froté:
- Froté tkanina
Převážně bavlněná oboustranná tkanina v různých gramážích. Setkat se můžeme i se složením bambus a bavlna. Z tkaniny se vyrábí především osušky, ručníky a župany.
- Froté úplet
Pružný materiál, který se vyrábí nejčastěji ze směsi bavlny a polyesteru, případně s příměsí elastanu. Šijí se z něj především prostěradla, některé druhy oděvů zejména pro děti.
- Velurové froté
Zahrnuje froté tkaninu i úplet. Od výše uvedených druhů se liší úpravou. Lícové smyčky se zastřihávají, líc je proto hladký, jemný, sametový, připomíná velur. Materiál působí elegantně až luxusně. Šijí se z něj župany, koupací ponča, dekorační doplňky, případně potahy.
Jaké jsou vlastnosti froté?
Pro froté (bavlněné i směsové) jsou typické následující vlastnosti:
- vysoká savost (smyčky zvyšují plochu, která pak snadněji pohltí větší množství tekutiny),
- jemnost, měkkost,
- hřejivost (platí pro silnější druhy s vyšší gramáží),
- pružnost (platí především pro pleteniny),
- pevnost a odolnost,
- snadná údržba (lze prát na vyšší teploty i sušit v sušičce).
Co můžeme ušít z froté?
Froté je, jak zmíněno, základním materiálem pro výrobu osušek, ručníků a županů. Dále z něj můžeme ušít:
- ložní textil (prostěradla),
- textil pro miminka (bryndáčky),
- koupelnový textil (předložky, žínky),
- potahy a přehozy,
- potřeby pro wellness (čelenky, pantofle).
💡 Zajímavost o froté
Froté, jak zmíněno, pochází z tureckých ručníků označovaných jako „havlu“. Centrem jejich produkce bylo turecké město Denizli, kde se tkalcovny udržely až do současnosti, tj. více než 300 let. Zároveň je v Turecku v některých oblastech darování kvalitního ručníku vnímáno jako výraz úcty a přátelství.
