Co je embosování?

Embosování můžeme synonymním výrazem označit jako ražbu nebo vytlačení. Zjednodušeně jde o technologický postup, kdy do materiálu (kůže, papíru, textilu, kovu, plastu aj.) je pomocí raznice/válce/razítka studenou či horkou cestou vytlačen/otisknut vzor, který může být vystouplý = emboss nebo mírně propadlý = deboss.

Jak se embosování provádí?

Embosovat můžeme několika způsoby:

1. Studené embosování – Vzor se vytlačuje za pomoci vysokého tlaku a šablony, která se označuje jako embosovací kapsa. Tlak může být vyvíjen manuálně nebo strojově. Příkladem studeného embosování je „Big shot“, což je ruční embosovací strojek, který je vhodný i pro domácí použití. V průmyslové výrobě se pak k vytlačování používají speciální vzorované válce, takzvané kalandry. Vzor může být méně výrazný a trvanlivý v závislosti na embosovaném materiálu.
2. Teplé embosování – Vzor se na materiálu vytváří působením tepla a tlaku nebo tepla a speciálních emobosovacích materiálů.
   • teplé embosování (bez inkoustu) – Nahřátá raznice/válec vtlačí zvolený vzor do materiálu. Je možné kombinovat s embosovací fólií, která teplem přenese na materiál např. zlatou či stříbrnou barvu. Hodně se využívá v kožedělné výrobě, u plastů a u textilu. Tato technika však patří do průmyslové výroby. Embosovaný motiv bývá velmi odolný a trvanlivý, což platí zejména pro vzory bez použití fólie, přičemž debosované (propadlé) vzory jsou odolnější než embosované (vystouplé).
   • teplé embosování (s inkoustem) – Na raznici/razítko se aplikuje embosovací inkoust. Motiv se otiskne na materiál a zasype embosovacím práškem. Prášek se nalepí na plochy označené inkoustem. Přebytečný prášek se odstraní (je znovu použitelný) a motiv se následně tzv. „zapeče“ (běžně se používá horkovzdušná pistole). Vzniklý obrazec je mírně vystouplý, hladký a plastický. Oproti předchozí technice je však méně odolná proti otěru. Lze ji však bez problémů vytvořit i v domácím prostředí. Oblíbená je u kreativních technik jako např. scrapbooking nebo cardmaking (tvorba přání, pohlednic apod.)

Kde se embosování používá?

Embosování má poměrně široké využití. Zasahuje do mnoha průmyslových oblastí. Nejčastěji se s ním setkáme:

• kožedělná výroba – především teplé embosování, často v kombinaci s fólii (loga na kožených výrobcích – peněženky, kabelky, tašky apod.),
• textilní výroba – opět převážně teplé embosování, vhodné pro nepružné syntetické materiály, (embosovaný fleece, minky apod.),
• plasty – opět teplé embosování často v kombinaci s fólii (platební a kreditní karty, štítky, kryty, obaly),
• guma, silikon – teplé embosování (razítka, těsnění, obaly),
• kovy – zpravidla studené embosování, využít lze pouze na tenké materiály (informační štítky a tabulky, obaly luxusních výrobků,
• lepenka, karton, papír – studené i teplé embosování často s fólii nebo inkoustem (obaly luxusních výrobků – parfémů, přání, oznámení, obaly (knih),
• dřevo – omezeně – měkká dřeva a dýhy (u dražšího nábytku),
• keramika – ražení motivu před vypálením
• potravinářské výrobky (čokoláda, marcipán apod).

💡 Materiály nevhodné pro embosování jsou beton, kámen či sklo.

Embosování versus gravírování

Dvě na první pohled možná totožné techniky jsou však ve skutečnosti poměrně hodně rozdílné.

Nejjednodušeji lze říci, že embosování vzor vytlačuje, tj. nezasahuje do vnitřní struktury původního materiálu, zatímco gravírování vypaluje, vyřezává, vyleptává, tj. strukturu narušuje. Obě techniky porovnává následující tabulka: